Zasvědčiti
Zasvědčiti, il, en, ení; zasvědčovati = svědectvím zatvrditi, mit Zeugniss erhärten, bezeugen, bekräftigen. — co. — sobě (ně- čího svědectví se dokládati, Jem. zum Zeu- gen nehmen). Puch. — si co kým. Herakles zasvědčil si slib (Augiův) synem Augiovým. Cimrhl. Myth. 241.