Zašiti
Zašiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; zaší- vati = šitím spraviti, sešiti, ver-, zunähen, verheften, V.; všíti, ein-, vernähen, einhäf- ten. — abs. Už se to nedá zašiti, už je to na krupici (rozemleto, roztřepeno). Us. Dch. Spadlo z višne dievča pyšné, rozdrapilo kasaničku, zašili sme. Sl. spv. IV. 133. — co: něco roztrhaného, V., kabát, díru. Ros. Zašij dírku, dokud malá, snad bys pak zá- platy nenašel (odstraň závadu, dokud je malá. Cf. Principiis obsta); Zašij dírku, než se dál roztrhne. Us. Dch. — co komu. Přišívá-li někdo něco na sobě, zašije prý si paměť. Us. Kšť., Mus. 1883. 474. Úst lidem z. nelze. Aby všem ústa zavázal a zašil, musilby mnoho plátna míti. Mlčí, jakoby mu ústa zašil. Us. — co kam: do pytle, peníze do šatů. D. — co kde. Zašívati dírky v šatě, v prádle. Us. Ten chtěl býť kaplanem a potom zašíval míšky za špitá- lem. Čes. mor. ps. 216. — co čím: řeme- nem. Výb. II. 59. — co jak dlouho. Po dva dny šatstvo zašíval. Ddk. IV. 214.