Zaškouliti
Zaškouliti, il, ení = zašilhati, zahleděti, ein wenig schielen, schief ansehen — na koho. Oko jeho zlostně na nás zaškoulilo. Koll. Zn. 143. Ešte raz naň zaškúli. Lipa II. 265. Kňahiňa milo pozrela na Popelvára; ale Železný Mních len zaškúlil naňho a po- viedal. Dbš. Sl. pov. VI. 49. — čím. Okom zaškúlil, ako z polovice šialený. Klčk. Zb. III. 111. — jak. A kedy nekedy na to, ako jastrab na holuba, krivým okom zaškúli. Klčk. VI. 49. Bratova zle, nedobre zaškú- lila naň. Dbš. Sl. pov. III. 69.