DítěDítě. O pův. slova vz Gb. H. ml. I. 20., 85. O strčes. sklonění a tvarech přehlasovaných vz Gb. H. ml. 1.117. a Gb. Km. -i. 33. O skloň, v Brněn., Tišn., Žďár. Vz Brt. D. II. 170., 190., 254. Výchova, šaty, nemoci, smrť dítěte místy na Mor. Vz Duf. 17. nn. Cf. Vlč. Lit. 256. (Jan z Lobkovic). Mají dětí jako v hrnci krúpov, jako čmýru. Phľd. XII. 653. Najkrajší dieťa najskôr ti čert vezme (o milou věc nej- spíše přijdeš). Ib. 1893. 700. Kto má statok, má škodu, kto má deti, má žial (nad ztrátou a i jinak). Ib. 1894. 197. Malé dzeci, malá starosc; velké dzeci, velká starosc. Šaroš. Phľd. 1895. 377. Jedno d. nestojí za strach; Mnoho dětí — mnoho štěstí; Kolik dětí, tolik stupňů do nebe. Us. Duť. 33. Poslušné dítě pro svět, nezdárné pro rodiče; Dokeď su deci mate, jeďa chľib, dy su veľké, jeďa chľib, bai híavu. Ces. 1. V. 418. Múdre dieťa se neod- chová; Malé děti chytají za ruce, velké za srdce. Nov. Př. 407. Pověry dětí se týkající vz v Zbrt. Poh. 155., Vek. Val. I. 122. Hra na díťata. Vz Duť. 102. Obsypán haveťou detí a v dome ani suchej korky. Slov. Nov. Př. 629.
