Zašlehnouti
Zašlehnouti, hnul a hl, ut, utí; zašle- hati, zašlehávati, zašlehovati = zašvihnouti, einen Knall wie die Peitsche geben; zasá- hnouti šlehaje, peitschend treffen, erreichen; zahnati šleháním, wegpeitschen. — abs. Bič zašlehl. Ros. Oheň zašlehl. Us. — koho: slepici (šlehnutím usmrtiti). Tak som bledol od tej doby, jako ma zašlahly blesky krá- sných očí Mileny mojej. Lipa 320. — koho čím kam. bičem do oka. Us. — koho od- kud: husy s pole (zahnati). Us. — (co) kam. Déšť obili do země zašlehal (zatloukl). Us. Oheň zašlehoval až nad střechu, až na zahradu k stodole. Us. Tč. Keď zašlahaly v duši jeho plameny pomsty. Phld. III. 2. 203. — se komu. Zašlehl se mu bič (za- mátl, zadrhl se). Ros. — kudy. Zábřesk myšlénky zašlehl mým mozkem. Hrts.