Zašlosť
Zašlosť, i, f. = minulosť, die Vergangen- heit. Řeči mistrovy v z-sti lidu křesťanského. Pal. Děj. IV. 1. 424. Z-sti jsem neznal, bu- doucnosti netušil. Slov. Tč. Zdravím vás zašlosti, přišlosti. Nrd. Kosm. bs. 37. Útrpně z. někomu skrývati. Čch. Mch. 70. — Z. = zvetšelosť, časem pokaženosť, die Verkommen- heit. Bůh vida stvoření svého pro hřích těžký zašlosť; Však Bůh nesmírné milosti lituje lidské zaslosti. Kanc. A věru máte Boha z čeho chváliti, že se Vám ještě v ta- kové z sti milosť okázala. Pal. Děj. V. 2. Stav pohanské z-sti; Mravná z. pohanstva; An ale Pavel líčil z, zamřelosť a zkázu. Sš. 1. 131., 153., II 93. (Hý.). — Z. = ne- pravost, das Vergehen. Hříchy i nepravosti i mnohé zlé z-sti. Pís. br. 300. V z-stech našich. Kom. Kšaft 15. — Z. = zadlužilosť, znuzilosť, die Verschuldung, der Nothstand. 1552., Zlob., Jg.