Zašlý
Zašlý = který zašel, vergangen, verlau- fen. Z. bludice. Mcha. — kam: do lesa. Us. Slunce za horu z. V hřiechy zašlý. Hus I. 436.— odkud: od své dokonalosti z.V. — Z. — přestalý, minulý, vergangen, vor- übergegangen, verwichen. Z. láska. D. Z. děje, Kká., čas, Čch. Petrk. 58., sláva, Kká., mladosť. Btt. Sp. 31. Kdo mi vrátí zašlé doby, co jich mladosť zmárnila? Na Slov. Tč. Z. doba, Osv. V. 760, věk. Mcha., Mus. 1880 154. Kdo by je chtěl znova obžalovati pro tyto zašlé věci svrchupsané? Arch. I. 196. — Z. = zvetšelý, časem pokažený, ver- altet, verblichen, abgerieben, entfärbt, ab- genützt, verfallen. Z. hory, ein in Verfall gekommenes Bergwerk. Hř. Z. strom, Sl. les., oko. Db. Vidouce zemi tak zašlou. Pal. Děj. III. 3. 231. Pro uspokojenie krále již dosti z-ho. Arch. LV. 470. To okno je celé zašlé (naběhlé). Us. Šd. Leč pomni, že malby zašlé se obnovují. Sš. Srn. bs. 198. Z. barva, slova (zastaralá), Us., malba, peníz, Sych., řád vojenský. Zlob. — čím: měď rzi zašlá. Br. Konvice špínou zašlá. Oči mdlobou za- šlé. St. skl. II. 30. — Z. = počatý, začatý, vzešlý, zavedený, zběhlý, stalý, angefangen, vorgefallen. Zlob. Z. pře, rozepře. Apol. Věc zašlá (trvající, nedokonaná), hangende An- gelegenheit. J. tr. Aby zmatky zašlé opra- voval. Let. 172. — kdy. Různice za předků našich z. Zlob. Ana mu smrť Tiberia mezi tím zašlá závadu zavalila. Sš. Sk. 114. — proti komu. Potahové proti zločinci zašlí (vyskytlí). — s kým. Z té pak veliké s Pavlem zašlé proměny. Sš. II. 16.