Záštita
Záštita, y, f. = ochrana, záslona, zástěna, příchrana, die Aegide, der Schutz, Schutz- schirm, Schild, die Schutzwand, Schutzwehre. V horn. (u Příbr. schovávačka), der Schutz- ort, die Schlussbühne. Hř., Bc, Hrk. Z. před bouří. Puch. Volili ho pro záštitu od násilí i zlodějstva. Krok. On mu byl z-tou. Tys má z. (mou z-tou). Us. Z., zástěna, štítnice, válečné náčiní, za nímž se vojínové kryli bourajíce zdi, hradby nepřátelské. Vz S. N. Pod záštitou. Dch. Maria z., die Beschirmerin. Sš. P. 62. Stromy stelou stín jim na záštitu. Sš. Snt. 58. Z. města. Msn. Or. 155. Pancíř byl z-tou vojína; Příkaz ten vlastně čelí k z-tě Archippově; Pravda zajisté jest nej- lepší z-tou proti zálohám a lestem; Správce v z-tě svěřence; Blahám se, že před králem z-tu svou vésti mohu. Sš. II. 142., 232., J. 27., Sk. 26., 276. Z. štvacích psů = štít z chvoje, der Hazschirm; z. lovní = štít prkenný neb soukenný, ozdobně zhotovený, k ochraně panstva při zataženém lovu, der Jagdschirm. Šp.