1. Zať
1. Zať, a, m. = zeť, der Schwiegersohn. Na Mor. a Slov. a ve Slez. Tk., Pk., Němc Turecký mladý zať, požičaj nožička. Sš. P. 148. Keď sa mládenec žení, pred sobášom je mladoženich, po sobáši mladý zať. Phld. III. 3. 201. Přiženili jsme si zeťa (= dali jsme dceru přístavkoví, přístupníkovi, při- ženil se na statek, na nevěstinu usedlost). Phld. III. 3. 253. Zať je poslední litera v abe- cedě (od zatia nedoufej pomoci). Zátur. Zať je len vzať (vzíti) = pýta majetok od tesťa. Zátur. Tím spojený svazkom jako zať náš zostane práteľ. Hol. 14.