Div
Div, u, m., podívání, pohled. Kraššie pa- seky i lúky nevídala, ni viec rozkošného diva. Kat. 720. —970., 990. — D. = věc po- divení budící. Ein Wunder, Verwunderung erregende Sache. Divy o sobě vypravovati. V. Divní divové se toho času ukazovali. Háj. Div svůj spatřím. Kom. Svůj div na něčem viděti. D. Nebyloby divu. D. Není divu! Div divoucí! (veliký div). Ros. To je d. divúci. Mt. S. Div a úžas mne pojal. Š. a Z. To se bez diva děje. St. skl. Na div, na divy, v div, k (ku) podivu. Dci na divy krásná. Leg. Na div sličná. Rkk. Divy bro- jiti, strojiti, činiti = neobyčejné věci konati, dováděti. Divy dělá. Prov. Stal se div všech divů. (Hloupý něco moudrého učinil. Vz Hloupý. ) Lb., Sych. — D. = věc nepojatá, při divění se něčemu. Ein Wunder, etwas Unbegreifliches. Div, že jsem živ (tak se starám). Ros. Div, že oči na vrch nevylezou, tak musí člověk pracovati. Na Mor. Užívá se ellipticky s následující větou zápornou. Padl, div neplakal (div, že neplakal). Us. Div ho nezabili. Div z kůže nevyskočí. Brt. Div mi ruky nepolíbil. D. Zlostí div z kůže ne- vyletěl. Ml. —Kat. 2715. Tak že div neoše- divel. Br. Div mu paty nemluví (o učeném a výmluvném). Ros. Div mluví pýchou (sotva). Ros. Div to darmo nedávají. Jg. — D. = zázrak. Eine Wunderthat, ein Wunderwerk, Wunder. Divy veliké činil v lidu. Br. Mnohé divy se staly. Kdo jest trošty živ, bude-li bohat, bude div. Prov. Máti božia divy tamo tvoří. Rkk. 45. Byloby to za veliký div. Bart. IV. 34. Tu se div na divy stal. Výb. II. 66. Div divný se stal. Kat. 2901. — Divy = divadlo. Ženy na divy chodí. L. — D. = divokosť, ukrutnosť, surovosť. I poče páchati divy, nechtě hněvy, by kto živý před ním ostal pro ty skutky. Kat. 3044. — D. = potvora, monstrum. Mořské divy, zvieřata, belua. Lex. vet.