Zatlačiti
Zatlačiti, tlač, če (íc), il, en, ení; zatla- čovati, zu-, eindrücken; verdrängen. — co: zátku, vůz. Us. Z. ústa mluvících křivdu. Ž. wit. 62. 12. Z. nepřítele, nával lidu, Us. Dch., oheň (shasiti, ersticken). Na Ostrav. Tč. — co čím (kam): bouli nožem, Us., patou kvítek, Jel., nohou něco do bláta. Zatím vojsko Rudolfovo obejitím pravé České křídlo zpět zatlačilo. Ddk. VI. 200. Z-čil mu oko tolarem (uplatil ho). Dch. — kam. Někoho do pozadí z. Us. Dch. Ne- přítele až za řeku, k lesu a p. zatlačiti. Us. Zatlač ten vůz pod kůlnu, aby nezmokl. Us. Kmk. — odkud: nepřítele z roviny, s vrchu. Us. — co komu: mrtvému oči. Us. Ja ti budem na svedomí ve dne aj v noci, dokáď tebe nezatlačá falešné oči. Sl. ps. 67. Aspoň mi bude mať kdo oči za- tlačiť. Zátur. Starý som, syn mój, dnes zajtra z-číš mi oči. Dbš. Sl. pov. I. 21. Přišel ne- božtíkovi oči zatlačit Dch — co kdy. Po smrti všetko zem zatlačí. Btt. Sp. 97. Davem zatlačen k plotu byl v tu chvíli. Kká. Td 217. — si co jak. Klobúčik si na krivo zatláča (o hrdém). Mt S. I. 113. Na dvesto si rokov potom zraky vekovidné na smrť zatlačil (národ český). Hdž. rkp.