Zátok
Zátok, u, m., zátoka, y, f. = zatečení, das Ein-. Hinfliessen. Odpluje nám všecko hoře tichou míru zátokou. Sš. Sm. bs. 109. — Z. řeky = záhyb, místo, kde zatýká do pole atd., der Busen, die Bucht. Kron. mosk., Aqu., Mus. — Z. mořská = klín moře do země se pouštějící, Busen, m. V., Kom., D. Oceanu zanechavše do z-ky jsme se obrá- tili. Ler. Z. moře. BO. Z-ky k lovení ryb. BO. — Z. = úžina mořská, die Meerenge. Pulk., Vrat. — Z. = moře, das Meer. Koll. — Z., na Slov. = víko, zátka, der Deckel. Koll. — Z. Na zátokách, jm. louček v Ja- kubčovicích na Opavsku. Šd.