Zátopa
Zátopa, y, f. = zaplavení něčeho vodou, die Uiberschwemmung, Uiberfluthung. Dal. Jir. 64. Z. luk. NA. IV. 88. Z-pou výmoly se tvoří. NA. IV. 252., Břez. 198. Náhlá z.; z. mořská. D. Od přívalů dělají se zátopy (potopy). Kom. — Z. = zatopení lodí, das Untersinken des Schiffes, der Schiffbruch. Eos. — Z. duše. Háj. Z. duší jest modliti se modlám. Otc. 48. a. Mlýn má z-pu (kolo vodní jest zpáteční vodou zavodněno). Vys. — Z. = domluva, der Verweis. Us. — Z., y, m., osob. jm.