Zatoulati
Zatoulati, zatouliti (zastr. zatuliti), il, en, ení; zatulovati = zakaliti, zavinouti, wohin thun; zacpati, zustopfen. Jg. — co (zavaliti). St. skl. — co komu: ústa (za- cpati). Us. — se, sich einwickeln. Nevím, kam se zatoulal. Zatulila sú se ústa jeho. BO. — co čím Jedno ucho k zemi stúlí (had) a druhé chvostem zatúlí. Alx. V. v. 225. (HP. 6.). — se kam: v plášť se za- tuliti (zaviti, zabaliti), sich einwickeln. C. Pes do cizí vsi se zatoulal, verirrte sich. Tč. — se čím. Myšlénkami někam se z. (zatoulati). Sych.