Zatracenec
Zatracenec, nce, m. = zatracený, der Verdammte. V. Jdi ke všem z-cům. Us. Spasenci a zatracenci. Štr. Vyvolené své od z-ců jako pšenici od plev odmísí; Jsem-li z počtu z-ců, co sobě vymodlím?; Jsou dvojí lidé na světě, totiž spasenci a zatra- cenci. BR. II. 14. a., 114. a., 592. a. U věč- nosti, v níž koncě nenie, které móž býti z-nci utěšenie?; Milostivě ale nemilosrdně Bóh mučí z-nce; Příde pán zlým velmě hrozný, tak že řkú z-nci horám: Padněte na nás; Z. nic sobě dóstojně k utěšenie nemá. Hus I. 285., 372., II. 13., 391. (I. 296., II. 13., 302., III. 124., 132.).