Zatracený
Zatracený; -cen, a, o, vernichtet. Ná- rode zatracených (zahlazených, zahubených). Ben. V. Čím tato studnice z-na muož býti? GR. — Z. = kdo v pekle jest, verdammt; zlořečený, bezbožný, gottlos. Z. chlap, zlo- syn. D. Ať je zatracen! Tkč. Z-ný si na věčné veky. Dbš. Sl. pov. II. 23. I budeš z-ný v příslovie i v pověsť všem lidem, k nimž tě přivede pán; A ovšem ti budú nevýmluvně z-ni, kteříž nikakéž úřadu pa- stýřského nevedú, lidu neučie a sami sě pasú ; Ty budeš zatracen, ač se nepoka- ješ; Ďábel rád by proti vuoli božie, aby každý člověk z-cen byl. Hus I. 458., II. 167., 272., III. 245. (Cf. ib. I. 56., II. 177., 272., III. 141.).— Pozn. Místo z-ný říká se eufemisticky: zatrolený, zatrackaný, neščá- pený a p. Bdl. Ať sem za tra-kařem (žer- tem = z-ný). U Kr. Hradce. Kšť. Cf. Za- trapecený, Zatracepaný, Zatracepený a násl.