Zatrhnouti
Zatrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí a zatrhl, tržen, ení; zatrhati, zatrhávati, zatrhovati, zatrhovávati = natrhnouti, einen Riss machen; trhna zatáhnouti, zu-, zusam- menziehen; tržením zandati, zavříti, ver- sperren ; zatáhnouti pérem, verziehen, Striche, Schnörkel machen; přízvuku cizího jazyka mluvě užívati, fremder Aussprache sich be- dienen; škubati, dotýkati, zupfen, rupfen, antasten. Jg. — co: niť, Us., papír, plátno (natrhnouti), Us., síť, D., cestu (zastaviti), Br., něco cizieho (vzíti, sich aneignen). St. Kn. š. 100. (Vojáci cizí) na pomezí nětco z. chtěli (ztropiti). Ms. 1552. — (co, koho) čím. Z. pérem. Us. Z. ptáky, ryby sití, D., ulici vozy (zastaviti), Ros., něco smíchem (smáti se tomu). Lom. Někomu cestu prova- zem z. (zatáhnouti). Šm. Zvoncem z. Šml. I. 100. — v čem : v řeči, D., v písmě. Šm. — kde. Že mi zatrhuje a zavazuje na mém zboží (sich fremdes Gut aneignen). Půh. brn. 1406. Gl. — co odkud. Dětem ze zlých rodičů svátosti k spasení neprospí- vají, neb zlosť a zatracení od nich zatrhají (haftet an ihnen). Arch. III. 221. — co, se komu. Stokráte lépe křivdu překaziti nežli trpěti, protože se zlu průchod smělý za- trhne. Kmp. Č. 90. Žádný cesty k ní mně nezatrhne. BR. II. 614 — co kam: slovo do závorky z. Hrts. Žádný cesty k ní mně nezatrhne a nezavalí. BR. II. 614. b. — kde. Koně v haluzi se zatrhli (se zapletli). Lpř. — proti komu. Zatrhali jste proti mně (Ez. 36. 13.). BO. — kdy. Z. při zvo- nění (krátkou přestávku učiniti). Us. Dch. Někomu při psaní zatrhovati. Us. Mý. — jak: německy, polsky (německým, polským přízvukem, způsobem mluviti). Ros. Z. něm- činou, Ros, polštinou. Vys., Vck., Tč., Bl. 34. Promluvil k Paškovi polskou řečí za- trhuje. Bart. 185. 15. Zatrhuje po německu, Us., Šd., do němčiny. Šd. Ač maličko koho zatrhl sem a tak zklamal sem, vracuji čtve- rověččie t. j. čtyřkrát věččie. Hus II. 413. Zatrhnutí, n. = zatržení, die Einreis- sung. — Z. = zatáhnutí, die Zusammen- ziehung, Zuziehung. — Z. = zapletení, die Verfitzung. Bern.