Zatrpočiti
Zatrpočiti, il, en, ení = proti vůli za- nésti, vehnati, wider Willen hintreiben; dle Č. = zatočiti a jako pohltiti. Vz Trpočiti — koho čím odkud kam. Smilstvo svú klo- potností zatrpočí člověka od nebeské radosti a od utěšenie duchovnieho v túhu a v hoře. Št.