1. Dívati
1. Dívati se, vám, vej, vaje, al, ání; dí- vávati se = hleděti, patřiti, schauen, sehen, zusehen, hineinsehen, zuschauen. — abs. Díva se ako omámený; Díva sa, dobre mu oči nevytečú. Mt. S. — čemu (jak). Máme za neslušnou věc, dívati se škodám královským. Ben. V. Bídě jejich se s chutí dívá. Br. D. se boji, Troj., vítězství. Jel. Kak jest pochotno d. se řádu světa. Št. Králová té kratochvíli se dívala s pannami svými. Bart. I. 4. Jedna ju (trávu) žala, vázala, druhá seděla, plakala. A díval se jim z hradu pán. Sš. P. 190. Mouřenínu se dívali, jak velbloudům jísti dával. Har. II. 65. — Pref., Reš., Solf. — Posn. K objasnění přechodu z tohoto smyslného vý- znamu k přenesenému (mirari, diviti se) jsou velmi vhodné věty jako: Dívali se nám, když jsme tudy jeli. Pref. 255. Eva dívajíci se kráse jeho. Stav. svob. 1523. Divěchu sie Němci kráse také. Rkk. Každý se nám diví. Er. Divili se lidé tomu. Er. Král se tomu zadivil. Kulda. I. 170. Vz příbramský Pro- gramm, 1876. str. 18. Sepsal Fr. Prusik. — kam (nač). D. se na vodu. Ros., na ob- nažování krále, Br.; d. se nač. Kom. Žalostí se na mne d. nemohl. Vrat. 110. Skrze prsty na něco se d. V. Darovanému koni na zuby se nedívej (nehleď). Har. Díva sa naň, akoby ho mal zjiesť. Mt. S. — Pozn. Někteří myslí, že tato vazba je špatná, ale mýlí se, jak z těchto dokladův patrno jest. — kam (do čeho, k čemu, za kým etc. ). D. se do studnice, Jg., do dálky. Tatík do nebe se dívá. Er. P. 17. D. se k lesu (v tu stranu, kde jest les). Šm. D. se za kým. Us. —od- kud. D. se z oken. Us. S vysoka se naň dívá. — kudy kam. Přes plot do zahrady se dívá. — čím. D. se očima. Kom. Lab. 90.