Zatříti
Zatříti, vz Tříti; zatírati = zamazati, za- hladiti, verwischen, aufreiben, zustreichen. — co. Pěkně to zatřel (čím: nožem), že ani znáti není. Bos. Z. něco barvou. Dlužno věc tu nějak zatřít Kká. Td. 181. Ešte ukrutne časy zúřiť budú, zahubia svety, zatrú slávu, krásu. Lipa 347. Z. omáčku (zátěrku rozmíchati v omáčce, den Mehlbrei in der Brühe vermischen). U Olom. Sd. Zatři tu díru vápnem. Us. Šd., Tč. — čím kde: sirkou v stodole z. (zapáliti). Us. na Mor. Brt. — se kdy. Samo se to časem zatře. Kos. — co kam: vosk do štěrbin (mazá- ním vtlačiti). Us. — jak. Zatřešta kopie do kotúče, tuž dolov s ořov skočista, meče na se vytržešta. St. skl. — se kde. Teta u nás se zatřela (nemohla pro třenici ledu na řece domů). U Jílového. Mý.