Dívati
Dívati se. Vz Gb. Hl. 140., Mkl. Etym. 46. — abs. Dívejme se (= hleďte), co všecko by nechtěl! Us. Brnt. — se čemu. Mesáčku, ty si sa nám díval, keď som sa s mú milú tak verne objímal. Sl. ps. 153. Tomu zlému víc se nedívej. Kom. Nechtě se d. tomu. Žk. 475. Nebudúť se lidé tomu d. Arch. II. 5. Já sem se jí díval, jak se mordovala. Sš. P. 149. Žeby člověk chtěl rád mieti takové věci, aneb d. se jim v jiném člo- věku. Št. Kn. š. 182. Tomu se dívali s po- divením nemalým. Bart. 260. 9. Chtie jemu pomoci a déle se tomu nedívati. Hol. z Št. — se kam (jak). Bylo se nač d. Dch. Upřeně na něco se d.; D. se někomu do tváře. Us. Pdl. Bolným srdcem v minulosť se dívá. Kyt. 1876.26. Galanečka jeho dive (dívá) se na něho. Sš. P. 283. Dívaj sa vždy pozorně na svoje dni posledné. Slov. Tč. Lačnému na jedící trpko jest se dívať. Us. Tč. D. se na něco jako prase na minet (hloupě). U Nov. Bydž. Kšť. Oko dívá se zimničně před sebe. Hrts. Měsíc se díval k němu: D. se v dálku; Do okna se stará hruška dívá. Vrch. Včil se na mne nedívají celéma vratama (na vdanou). Brt. P. 106. Sivá husa sivá dolů vodú splývá, kdo ga- lánky nemá, nech sa za ňú (husou) dívá. Sš. P. 375. Bůh se dívá mysli hnutím i tanutím. Cr. — odkud. S které se dolů pěkně d-lo. Šml. I. 28. Pán se na ňu z okna dívá, on si na ňu rukú kývá. Sš. P. 190. — kudy, kde. A já sem sa díval z maštale okénkem, dyž sa zabíjala březovým polénkem. Sš. P. 149. Já sem se na vás pod oknem díval. Sš. P. 243. — čím kam. Nebe dívalo se blednoucími hvězdami svými do kolny. Šml. — D. se = diviti se. Ze se já v tom otci svému dívám, že on to učiniti chce. 1554. Soudn. kn. opav.