Zatvrditi
Zatvrditi, tvrď, dě (íc), il, zen, ení; za- tvrzovati, zatvrzovávati = tvrdým učiniti (V.), hart machen, Verhärten, verstopfen; pevně zavříti, zadělati, vermachen, fest zu- machen; upevniti, befestigen, bekräftigen; zaviti, hartnäckig, unbarmherzig machen; se = tvrdosti nabyti, hart werden, sich ver- härten; urputným se státi, hart, verstockt werden. Jg. — co (tvrdým učiniti), V., ucho (zavříti, aby neslyšel), Št, srdce (zaryti, zaviti). Us. Ktož z-dí ucho, aby neslyšal zákona. Št. Kn. š. 5. Neroďte zatvrzovatí srdec vašich. ZN. Nezatvrdíš srdce svého, ani ruky stulíš, ale otevřeš ji chudému. BO. — co, koho čím: něco pečetí. Vyzn. Pány české přísahou zatvrdil (zavázal). Plk. A ta zboží z-li jsou sobě jako závorami zápisy královskými. Chč. 307. — se proti komu. Ros., Háj., Bart. III. 6., Čr. Z. se proti do- brým radám. Šml. I. 49. Ale že se proti sobě s obou stran velmi z-li. Pal. Děj. V. 2. 502. Nebudeš-li v čas svého nepřítele pokojiti aneb proti němu zatvrdíš-li se. BR. II. 22. b. — se v čem: ve zlosti. Solf. Druhý v nekajicnosti zatvrzuje se. Sš. J. 88. Mysli bratří a strýců rodu knížecího v záští se zatvrzovaly. Ddk. II. 187. — se jak. Ukázal jest, že velikého křiku v tresk- tání třeba jest na ty, kteříž sú se obyčejem zatvrdili. Hus II. 356. — se več. Srdce jeho se zatvrdilo v milování peněz (obstinatus animus ad amorem pecuniae). Jel. — se na koho. Sych. — co před kým (zahraditi). Dvéře a vrata před takovým zavřela a za- tvrdila. Št. Před někým z. srdce své. Šmb. Ząj. kr. Václ. 756.