Závada
Závada, y, f. = o co zavazujeme, co běh zadržuje, překážka, der Anstoss, das Hinder- niss. Br., Kat. 421. Z. v orání (kámen. Vz Závad). Us. Ale sa (sú) mi vršky na veľkej zavade. Sl. ps. 350. Keby mi neboly vršky na závade, veru by ťa viděl vo vašej za- hrade. Ib. 349. Cf. Sš. P. 199., 270. Jak- náhle služba dovolila, nechť bola akákoľvek chvíla, zalietal jako sokol mladý pres hory, grúňov pres závady. Phld. IV. 18. Pověz mně, co je mně závada, že já ťa rád vidím a ty mia neráda. Sš. P. 414. — Z. = pře- kážka, nesnáz, těžkosť, der Anstand. Wider- stand, das Hinderniss, die Verhinderung, Störung, Schwierigkeit. Z-du udělati (pře- kaziti něco). V. To není na závadu. Us. Dch. Jedno bylo druhému k závadě. Exc. Jedna z. jest u věci té. Shakesp. Tč. Krátkosť času byla na z-du. Kká. Td. 286. Na vre- tienko hľadím a hľadám ho všade, vyplakané oko mi je na z-dě. Čjk. 93. Nepodávej zá- vady dobrému prátelstvu. Na Slov. Tč. Abys nebol s tvojú radú dobrému k z-dě. Na Slov. Tč. Nedobrá rada je velká z. Mor. Tč. Prostor a čas nám smrtelníkům jsou z-da stálá. Sš. Srn. bs. 178. To (že poprchávalo) nebylo procházce na z-du. Šml. Sytosť je milá, ale činí ve zdraví všem z-du. Na Mor. Tč. Z-du něčemu klásti; Tudy není v té straně žádné z-dy, proč by . . .; Že tou měrou jim neuškodí hrozby nepřátel Páně, aby kázání slova božího z-du vzíti mělo; Ana mu smrť Tiberia mezi tím zašlá z-du zavalila; Aby vliv Hebreů nějakou z-du při vývoji míti mohl; Z-du odstraniti; Často jsem uložil přijíti k Vám a z-du jsem měl až dosavad; Ale z-du v tom míval apoštol; Z-du učiniti dalejším křesťanství pokrokům. Sš. J. 11., L. 174., Sk. 52., 114., 149., I. 17., 23., 143., II. 25. (Hý.). To nám není na závadě. Šf. S obci naší u velikých závadách postaveni jsme. 1598. Mus. 1880. 161. Toho jí jest řekl i slíbil postúpiti zase beze vší z-dy; To jsem držel let devět bez z-dy a již mi v tom zavází; A za jeho slibem (přes slib) mi z-dy v tom činí; nemám o to žádných závad míti. Půh. I. 121., 223., 283., 300. Smie-li kto z vás maje kterú z-du (negotium) proti dru- hému, súditi se před . . . ZN. Od z-dy (a periculo)jsta vyproštěna, BO. Tvorce, pomoz mi z věčné z-dy. Pravn. Z-du někomu činiti, učiniti. D. Z-dy proraziti. Kom. Na z-dě někomu v něčem býti. Bez z-dy. Na z-du uhoditi. Marek. O rozdílu mezi: obtížnosť, závada, překážka [Ondrák]), vz Jg. — Z. = Anstand, m. Kolková z., der Stempelanstand. Šp. Někomu v něčem z-du učiniti (někomu něco zavaditi, beanständen); někoho v zá- vadu n. na někoho závadu uvésti pro něco; z-du zdvihnouti. J. tr., Nz. — Z. = vada škodlivá, škoda, der Fehler, Mangel, Schaden, das Gebrechen. L. Pomniem na to, že umřieti, hřiechy jmieti, duši věčnú závadú. St. skl. III. 97. Pomozi mi ze závady. Pravn. 1184. Mnoho neřádův a závad se v zemi nadělalo pro lichvu. Plác. Odkudž by stav panský a rytířský v velikou závadu uveden byl. Žer. 343. — Z. = půtka, spor, der Streit, die Handel. St. skl. — Z. = zavazadla (pol.), das Gepäcke, die Bagage. — Z. = vězení, die Verhaftung. D. — Z. = dluh n. jiné břemeno ležící na statku, die auf einem Gute haftende Schuld o. Belastung überhaupt. Jg. Z. sluje jistá povinnosť na statek nemovitý veřejnými knihami vložená, vedlé níž vlastník statku má cos platiti aneb snášeti, tak že ve vlastnictví svém jistým způsobem ob- mezen jest. Vz více v S. N. Sirotek bez vůle poručníka žádné závady na osobu svou ani na statek svůj uvozovati nemůže. Kol. 52. Syn n. dcera vejda v držení statku ro- dičů svých mimo otcovské závady žádných závad na něj uvozovati nemůže leč na díl svůj vlastní. Ib. 67. Žádný otec z synových závad není povinen statkem svým za něho platiti. Vl. zř. 16. A potom můž ten obsta- ven býti pro panské a jiné závady a práv býti musí, z čehož se jemu slušná vina dá; Na koho nápad přijde, že jest povinen zá- vady a dluhy vyvaditi a platiti. Kn. tov. 113. Vz-dách zůstávati. Žer. Na statek svůj z-du uvaliti. Ros. Všecky dluhy a z-dy se statku svésti. Zlob. Beze všech závad. Statek jest v z-dě. Z-dy na statku učiněné splá- ceti. Pr. m. Na tom domě jsou z-dy. Mus. Z-dy a dluhy vyvaditi. Pr. měst. Z-dy jistou summou vypraviti. Mus. Dluhy a z-dy své spraviti. Dipl. mor. Ze závad někoho pohnati. Zříz. Ferd. Otec z synových závad není po- vinen odpovídati. Tamtéž. Z-dy svozovati, svésti, vyvaditi, vyvazovati. Pr. měst. Z-dy svésti s někoho, die Lasten depuriren. J. tr. Z. na domě, der Haussatz. Stav závad pozemnosti, der Lastenstand einer Realität; Z-dy na statek uvésti (statek zavaditi), ein Gut belasten. J. tr. Z. peněžitá. Mus. 1880. 225. Bez závad našich potomků a všelijakých překážek. List z r. 1467. Není povinen žádné jiné z-vy spravovati než své toliko aneb toho, od kohož jest jemu ta z. v ruce vešla; Dluhóv a závad muže svého žádných platiti nemá; Ta z. věnu předešlému nic nepřekážie ani trh; Spravila z-du svú vedlé práva. Vš. Jir. 216., 223., 227., 236. Z-dy držitelé statků povinni byli vyvazovati. Vz Zř. zem. Jir. E. 18., I. 53. Statek jemu (odbojnému) JMK. vzíti má, cožby jeho přes spravedlnosť toho, komužby se odboj stal, zůstalo a mimo pře- dešlé z-dy spravedlivé; Byly-liby jaké z-dy na tom statku od toho učiněny, kdož jest ten statek odkázal, tehdy z takových závad všickni společně nápadníci poháněni býti mají. Zř. F. I. C. XXIX., D. XIX. Otec na statek dětí závad neuváděj; Syn nejstarší závad na statky bratří svých nezletilých neuvozuj. Pr. Dlužník věřiteli z-dy oznam; Z otcovských závad někoho poháněti. Er. — Z., y, m., osob. jm. Z. Prokop Žatecký. Vz Tk. IV. 128., 247., V. 69. — Z., y, f., ves v Hulčínsku ve prus. Slez. Šd.