Zavarovati
Zavarovati = zavařovati. Na Slov. Bern. — Z. = zachovati, opatrovati, uchrániti, udržeti, bewachen, bewahren, erhalten, be- hüten. — abs. Pán Bůh zavaruj! Slez. Šd. — co, koho. Já jich budem vedieť zava- ľovať; Nevieš z. si ani to, co raz v hrsti máš. Dbš. Sl. pov. I. 501., VIII. 28. On vlastnoručne meral vestu pre jednu dievčicu 310 na vydaj. Ale vie, že taká dievka si to zná zavarovať; to bude snaď i jej potomkom. Phld. III. 547. Nie len zapracovať než i z. to, co je zapracované a nadobudnuté má vedeť dobre vychovaný člověk. Pr. šk. ev. I. 25. Modli sa a pracuj a co zarobíš, za- varuj. Frsc. I. 16. Ach krásne, krásne zlatá lyra znela, ale tajomstvo moje zavaruješ. Sldk. 377. — koho čeho. On chce nás tu všetkých živiť, tělo i dušu zachovať, zlej príhody zavarovať. Tóth. Báj. I. 71. — koho od čeho proč. Aby to vynahradil sám pán Boh na tele (na těle), na duši, na zdraví, na statku a z-val od škody za to, čo dáte. Dbš. Obyč. 43. — jak dlouho. Veď ti ja, vraj, za ten čas dom zavarujem, len tancuj. Dbš. Sl. pov. I. 340. Ovce přes zimu z. (zachovati). Koll. — aby. Pán Boh vás za- varuj, abyste neprišli do toho, v čom som ja (do neštěstí). Dbš. Obyč. 44. — jak. A keď jich statočně zavaruješ, ja ti službu dobre zaplatím. Dbš. Sl. pov. I. 501.