Závdanek
Závdanek, nku, m. = závdavek, das An- geld, die Angabe. Na Mor. a na Slov. D., Vck., Šd., Tč., Brt., Sš. II. 86 , Hý. Také ve vých. Čech. Kšá. Dělá se silným a už má z. s hrobařem vypitý. Mor. Tč. Dal z. na koně, na pole (při koupi), služce. Šd. Dyž vánoce přindú, sirotci se zendú (sejdou), ubozí sirotci závdanky skládajú; A nese mu dárek, řetaz, púta, zámek, tu máš, milý šo- hajíčku, císařský z.; O takový z. já vám nic nestojím. Sš. P. 492., 574. Po tom po půldruhém letě dal jest otci svému z-nku pět zl.; Na to jest Jan Mrdáčka dal Toma- novi z-nku 4 zlaté. NB. Tč. 12., 169. (260.). — Z. = zavdaná. Mor. Šd.