Závěrka, závírka
Závěrka, závírka, y, f. = zavěračka, řetěz k zavírání kola u vozu, die Sperrkette, der Hemmschuh. Vz Šupka, Brzda. Z. (přední a zadní), kočárová. Us. Pdl. — Z. = závěr (u krejčí), der Riegel. Us. — Z. = závěrek, vz toto, der Schluss. Kká. Td. 163. Z. hráze, der Dammschluss. Bc. Závěrka pokladniční, J. tr., účetní, Rk., účtu. Z. týdenní, der Wochenabschluss, denníková, der Journal- abschluss. Šp. Z. hudby, der Abschluss. Mus. Pavel jenom na konci svých listů pozdravení a z-ku vlastnoručně připisoval. Sš. II. 68. Z-ky (klenby) usaditi a cementem zaliti. Stat. př. kn. 1877. 99. Z. parní roury u větracího stroje; při z-ce listu, beim Schluss des (Zeitungs-) Blattes. Dch. Z-ku u obroučku spájeti, den Schluss am Gehäusereifen löthen. Sl. les. Z. induktivní. Mus. 1880. 504. — Z., der Anschluss. Přílohy následují v z-ce, šp. m.: přílohy zároveň, spolu se vracejí. Brs. 270. — Z. v log., der Schluss. Vz Závěrek. Z toho, co pravil apoštol, že . . . mohla se z. vésti; Z-ku, jenž z dovodění páně násle- duje, že messiáš trpěti bude, pán apoštolům přimysliti zanechává. Sš. I. 113., Mr. 39. — Z., něm. Zawierka, samota a) u Smíchova, b) u Týnky u Prahy. PL.