Zavésti
Zavésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den, ení; zavoditi, il, ěn, ění; zaváděti (zavá- zeti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění: zavozo- vati = až někam vésti, doprovoditi, pryč vésti (na místo neznámé), bis wohin führen, leiten, geleiten, wegführen; zavábiti, hin- locken; od pravé cesty svésti, vom Wege ableiten, verführen, irre führen; v omyl uvésti, irre führen, verführen; vplésti, za- motati, hineinführen, verwickeln, verstricken; omýliti (někdy s ponětím škody, záhuby), täuschen, berücken; na jevo, na oči vésti, na plac, vor-, aufführen, heraus- o. hinfüh- ren; uvésti, einführen, einleiten, anleiten, anhalten; způsobiti, zříditi, einführen, ein- leiten ; zaviniti, sich zu Schulden kommen lassen, stiften; chybiti, fehlen; se = omýliti se, ošiditi se, sich täuschen, irren; uběhnouti več, in etwas hinein rennen, sich zuziehen; něco před se vzíti, etwas vor-, unternehmen. Jg. — abs. Vida, že zavedl (chybil), k jiným o radu běhal. Kom. Věc jde snáze, když jednou zavedena jest. Us. Dch. — co, koho: pilu, kládu, Vys., stráž, svědky, mládež; Co jsi zase zavedl (zavinil) ? D. Z. lid, Br. Kom., pannu, Us., svůj statek (zavaditi, za- dlužiti). Us. Zavedl nové učení. Protokol s ně- kým zaváděti = protokol o někom napsati, sepsati. Obvyklosti jako zákon z.; Rád by zaváděl novoty, Neuerungen einführen. Dch. Pře líčení z. Msn. Or. 141. Hospodářství pěkně si z. Us. Vck. Já bych se zaved (= zadlužil). Us. Msk. Z. nové řády. Lpř. J. Zaváděti kolo, vortanzen. U Čásl. Kšá. Stráže zavá- děti, reformy. Us. Bohoslužbu slovanskou zavedli. Ppk. I. 213. Ta ho zavedla (zničila, nehospodaříc a p.). Us. Vrů. Soudce zavádí výslech, lépe: vyslýchá. Pk. Latini, kde na východě položili nohu, ta zavádzali latinu. Sl. let. V. 12. A ta Eva první matka, za- vedla nás nebožátka. Sš. P. 38. Nač si mňa bereš? Ty sa zavedeš: já dělat neumím, ej do tanečku, pít pálenečku, tomu já rozumím. Pck. Ps. 20. Utekl z města a rukojmie za- vedl jest, kteříž jsú moseli naň ten základ položiti. NB. Tč. 135. Nesvornosť Čechy zavedla. Dač. I. 287. Přílišná dobrota jej zavedla. Bart. A tudy jest Prokop chtěl pány zavésti a sirotka oklamati. Arch. IV. Tu jej fojt pamatoval, není-li tak, aby své duše nezavodil. NB. Tč. 108. Řečníci ne- mají lidí sobě, aby se bez nich nesmlou- vali, zavozovati, ale mají věcí sobě svěře- ných pilni býti. Bdž. 35. Žádný man nemá svých dědin prodávati, zavoditi, neb zapi- sovati duchovním. Arch. III. 492., 356. Sebe a svou duši zavedl (jí uškodil). BR. II. 74. a., 703. b. Aby svých přátel nezavedl i sám sebe. Půh. I. 288. Ač by řekl, že já sem tě zavedl. Hus III. 246. — co, koho se s kým. Děti a ženy jejich s sebou zavedli (odvedli). V. Zavedla sem se s milém, ztratila sem kráso. Sš. P. 412. Vyšetřování s někým z. Mus. 1880. 25. S rakovú gazděnú nic ne- zavedeš (nesvedeš, nepořídíš). Na mor. Val. Vck. Co s ní zavedete, když vám ji chytnu? Kld. II. 179. — koho kam (do čeho, nač, k čemu, več čím proč): do cizích zemí, do lesů, do zajetí, Us., do vězení, V., žence do pole, Ros., sedláky do roboty, mysl do studií, někoho do sv. písem, do věcí bo- žích. Kom. Kteří zavodili lid k svévoli. Pal. Děj. IV. 2. 99. Ďábel lidi k zoufalství zavodí. Hus III. 115. Zaviedol si rnrtvú řeč do správy, do zákonov, súdov atd. Lipa. 103. Do domu vodu, plyn. Us. Pdl. Z-dla ho do chlévka. Us. Šd. Moudrosť lidská lidi do bludů zavádí. Sš. I. 166. Zavozovati dítky v práci. Kom. Inf, 9. Zbožie zavodí v zlosť; (Ďábel) jich rozum zavodí v zú- falství; Mnozí almužnú panny v smilstvie zavodí. Hus II. 303., III. 115., I. 401. Z. koho na pusté lesy, vojáky na stráž, Us., pilu na nové prkno, kládu na nový řez z., Vys.; zápasníky na místo, dělníky na dílo, Ros., mysl na něco. Kom. Na něco se z. před se vzíti, podniknouti. Kom. Z-dl řeč na to, Dch., hovor na něco. Vlč. Zl. v oh. I. 52. Že ji zavedu na kuňku (že bude starou pannou). U Rychn. Msk. Zaváděl se zprudka na něho (obořoval se naň). Sá. Někoho k hříchu, Ml., pilu k novému řezu, Vys., pannu k tanci, D.; k čítání sv. písem. Br. Někoho dary, sliby k něčemu z. Us. Z. kázeň v řady vojenské. Osv. I. 343. Něco v obyčej z. Dch. Budete vódci slepí a jiné zavedete i v hřiech i v zatracenie; Chtiece Krista v nenávisť ciesařovu zavésti, polo- žili sú jemu otázku. Hus II. 274., 398. Z. někoho v hřích, v práci kázní; ve větší trestání boží řečmi svými se zavoditi; syny své při sobě v práce náležité pro cvičeni se jejich k budoucí potřebě zavodil. Br. Z. koho v blud, L.; rodinu v těžké klopoty, Us.; někoho v práce, Br.; někoho někomu v nenávisť. Hus. — co si kde (proč). Pře rušená vozba jest na železné dráze zase zavedena. Dch. Z. v domě pořádek, Us., ve statku opravy. Sá. Zaveďme mezi sebou nový řád. Vlč. Ti jsou na čisto v tom za- vedeni (prodluženi). Ve Slatině. Msk. Bře- tislav zavedl v rodě Přemyslovců dědičnou monarchii po právu prvorozenství. Ddk. II. 186. Zda by obecnost a společnost' majetku a statku v člověčenstvu vůbec zavedena býti mohla; Byli sice Pythagorovci, již obecnosť majetku mezi sebou zavedli; Že veškeři vladařové světa náboženství tak spasné vše- možně v lidstvu budou zaváděti k oblažení jeho. Sš. Sk. 33., 141. Kteří (ze stavů) v té věci hůřeji než jiní zavedli (chybili). Skl. IV. 266. On ho v té při zavedl. Kos. Udě- láním menší pečeti anebo kolku obec města Hradiště v ničem zavedena není. List z r. 1581. — co komu. Zavedl jí polovicu toho majetku (dal jí, připsal jí). Na mor. Val. Vck. Nevěsta mu přinesla tři tisíce a on jí za to zavedl půl gruntu. Na Ostrav. Tč. Jak nemáte medu, hned Vám ju (nevěstu) zavedú. Sš. P 463. — odkud kam. Z. ně- koho od úmysla. Jel. Jason od zákona páně k nemravům pohanským národ židovský za- váděl. Sš. Sk. 259. —jak. Musíme si moudře věc z. Us. Dch. Spis ten byl ve školách za vyučovací knihu zaveden. Us. Pdl. Něco někde násilně zaváděti. Tf. H. 1. 9. Král Kunrat zavedl skrze markrabí vyjednávání s Boleslavem. Ddk. III. 144. — proč. A my abychom skrze to zbožie klášterského ne- zavedli. List z r. 1447. Ale viem, že pro panstvie velikú věc sú v pohanstvie za- vedli, jako jest učinil Machomet etc. Hus 1. 180. — kdy. K deváté hodině se zavádí nevěsta (do bytu ženichova). Němc. Drob. pov. 13. — čím, kým (oč). Oteplováním hránění z. ZC. I. 250. Nač si ňa bereš (za ženu), co mnú zavedeš (svedeš, pořídíš), já dělať neumím. . . Na mor. Val. Brt. Cf. Z. co s kým. Řečníci nemají svou nepilností lidských spravedlností zavozovati. Bdž. 35. Tak jakož Markéta odpierající zavodila se panským nálezem, že jest na ty dědiny ko- morním platem nesaháno od žádné osoby. Arch. L 445, To vše chtěl Prokop rušiti a tiem chtěl sirotka zavésti o ty peníze i o ty nápady takúto příčinú, že . . . Arch. IV. 356. A tak sú zavedli bludně poslušenstvím lid kněžie, že . . . Hus II. 30. Dávej, kde tvá pomoc léčí, nedej se řečí zavésti. Us. Tč. Dobří nižádným ziskem k podvodu ne- dají se z., nešlechetní často malým. Kmp. Č. 133. Kratochvíl sobě po všem táboru zavedli. Cyr. Když pohnaný zavede se lidmi i dskami (sich verbindlich machen den Be- weis durch Zeugen und die I.andtafel zu führen) a na určeném roce nevyvede lidi ani desk ukáže, křiv proti jistcovi ostane. Gl. 383. — se. My sami se zavádíme (šidí- me). V., Kos., Kom. Na to mysliti jest po- třebí, abychom se nějak nezavedli. Žer. f. 16.