Zavěšený
Zavěšený; -en, a, o, aufgehängt. Z. dvéře, okna, Us. Dch., lože, Hängmatte. Ler. — kde. Hvězdy jsou lampy na nebi zavěšené; lékařství (lék) na hrdle z. Kom. Na nejistotě z.; všecka moc na tom z. jest. V. Věc na soudu z. Ros. Slaniny v dymniku z. Sych. Na ničem nezavěšený, unabhängig. J. tr. Kdo podobný koreň na ruke z-ný nosil Phld. III. 2. 186. Tu hľa sekera na ňom zavešená. Dbš. Sl. pov. VIII. 4. Z-šen býti na stupni. Pal. Rdh. III. 241. Dána všem poslům zespolka instrukce, aby starali se u sboru o rozhodnutí ve smyslu Českém všech otázek ještě na sporu z-ných. Pal. Děj. III. 3. 246. Hněv boží jako meč nějaký nad sebou z-ný cítíce. BR. II. 51. b. — kde jak. Byla zavěšena o jeho rámě. Hrts. Arab. 8. Šňůra z-ná přes kolečko. Mj. 154. Do úhlu z-ný. Šp. To všecko s túž plnú mocí na nás jednosvorně s obu stran z-nú do sněmu v Praze budúcieho odkládáme. Arch. II. 292. — kam. Bol za ľavé rebro z-ný na hák a odpravený. Btt. Sp. 221. Na zelenej doubek z-ná (růžička). Er. P. 207. Hodné jest jemu, aby zavěšen byl žernov osličí (jímž osel n. oslice mele obilé) na hrdlo jeho. Hus II. 284. Vz Zavěsiti. — Z. = odložený, verlegt, aufgeschoben. — jak. Žádosť jejich ne tak zavržena, jako v nejistotě z-na byla od císaře. V. — kam. Vz Zavěsiti do čeho. — Z. Pes pěkně z-ný = který má dlouhé uši, behangen. Vz Zavěšení. Šp.