Závěta
Závěta, y, f. = věta vedlejší, stojí-li za hlavní větou, der Nachsatz. Z. = dověta. Sš. Sk. 222. Každý má toho býti pilen, aby svého srdce choval čistě. Št. — Zk. — Z. = porok? Ta (Maria) bude beze vší z-ty. Výb. I. 389. — Z., v, m., osob. jm. Z. ze Závětic, nar. 1575. Vz S. N., Tf. H. 1. 67., Jg. H. 1. 656., Šb. H. 1. 308., Jir. H. 1. 350.