Zavézti
Zavézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, zen, ení; zavoziti, il, en, ení; zavážeti, ejí, ej, eje (ic), el, en, ení; zavozovati, zavozívati, zavážívati = až někam vézti, bis wohin führen (zu Wagen, zu Pferde, zu Schiffe); uvézti, fortbringen zu Wagen usw.; vozením naplniti, vollführen, anfüllen womit, ver- rammeln, verräumen. Jg. — co, koho: zboží, D., poklad, Kram.; koho. Ros. Z. příkop, starou studni. Us. Šd. Zavezte mne na ka- menec, ať jest tej písničce koněc. Sš. P. 168. Zavážeti důl (učiněný stáním. Říká se o děvčeti, které při muzice netančilo). Už zavezla's důl ? Us. u Kr. Hrad. Kšť — co kam: slad do mlýna, Us., dříví k pivováru. Ros. Z. na ostrov. Chmel. Z. za město, za hranice země někoho. Us. Kněžic Břetislav na hrad Děčín v Litoměřicku, Kunrat k Jindř. Grojeckému zavezen jest. Ddk. III. 26. — co čím: příkop kamením; dvěma koňmi tolik nezavezu. Us. Z. rokli zemí. NA. IV. 187. — co jak. Dali ho pekne zaviezt do- mov, aby múdrosť pěší nechodila. Dbš. Sl. pov. IV. 38. — se. Struha se zavezla a za- šlemovala. Arch. IV. 212.