Zaviněný
Zaviněný; -něn, a, o = zasloužený, ver- dient, verschuldet. Z. úpadek, neštěstí. Us. Pdl. Nevědomosť ta byla z-ná. Sš. II. 119. Z. chudoba. Šml. Při které příležitosti také řeč byla přivedena na omyl biskupem v r. 1193. zaviněný. Ddk. IV. 102. Tato nemoc révy jest révokazem z-ná, lépe: způ- sobená. — Z. = zavinilý, vinný, verschul- det, schuldig. — proti komu. Pulk.