Dívka
Dívka. Dívka dospělá slove na Zlínsku roba, dívka je tam = děvečka služebná. Brt. Také na Val., Ostrav. Vck., Tč. Také v Št. Kn. š. 116., 157. Cf. Děva, Děvče. — D., y, m. = panic. Čistý dívka. Hr. ruk. Pl. 428., R. 29. (Hr. ruk. 173. a j.). Cf. Panna a: Jo- sefu otdána bieše, děvka za děvku čistého. St. skl. III. 2. a Rod. (III. 80. a. 8. ř. zd.) — D. = čajka (malá, rychlá loď), zastr. Od- jel na dívce do Uher. (Pomateno s čajka = čejka, která u lidu slove i děvka, stará děvka). Bdl.