Závora, závorkaZávora,
závorka, y, f. =
hranaté nebo kulaté dřevo (železo)
k zastrkování dveří, vrat. Od vr. V z Gb. Hl. 146. Der Riegel, Verschluss, Thürriegel, Sperriegel, Schub- riegel, Schieber. Jg., Dch., Šp., BO , Včř. Z. I. 51. Vz Vodbička, Dvéře. V. Z. železná, Ps. ms. Z. u dveřích, při dveřích, Šp., za- padací, vroubkovaná, Šm., vlaská k přibití, k zadlabání. Kh. Závora hlomozná (zátyčka, v dělostřel.), der Schwanzriegel, Čsk , hra- niti, der Kantenschubriegel, Hk., kladnicová, das Getriebe. Pdl. exc. Na z-ru dvéře za- vříti. Us. Dch., Kká. Td. 217. Spustil všecky z-ry na dverách. Mt. S. I. 74. Žeň se v boj a v potu tváři prolom řetěz zerzavělý, lam z-ry na žaláři. Nitra VI. 161. K pohybování z-ky v zámku slouží klíč; Z. noční v zámku (kterou rukou a ne klíčem zastrkujeme); Hlava z-ky v zámku = čásť z-ky ze zámku vyčnívající, der Riegelknopf; čásť její slabší v zámku ukrytá slove
peň, Riegelstift. Vz Včř. Z. I. 53. Hotovosť hřiecha jest jak loj, jenž kluzkú činí závoru, aby ďáblu byla otevřena brána duše; Z-ku mých dřví ote- vřela sem zmilelému svému (Pís. Šal. 5. b.). Hus I. 225., III. 62. V tom praskly sluchu závory, až zaznelo do duše hluboko. Phld. III. 2. 196. Z-kou opatřiti, zavříti. Nz. Z-ru zatknouti, zastrčiti, přetáhnouti; dvéře na závoru dáti, zavříti. V. Z-rou dvéře za- strčiti, zatáhnouti, zavříti; z-ru odstrčiti. D. Brána má své z-ry. Kom. Teprva z-ry dělati, když mu koně vyvedli. Mus. Z-ry dělá, když jsou kozy ty tam. Vz Pozdě. Sych. Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 67., 76., 87. —
Z. =
místnosť závorami zavřená. Tu z dvou se závor jedinou dvě levhartice vy- řinou. Puch. Rozbídný povedem v závore tejto život. Hol. 391
. — Z. = zavírka u kola, die Sperrkette, der Hemmschuh. Us. —
Z. =
skoba, die Klammer. Z. pojišťující na hasic- kém pasu. Us. Exc. Z. přední, zadní; do závor něco dáti. Nz
. — Z. = odpor, das Hindemiss. Něčemu závoru položiti. Kram. Tvé z-ry nic neplatí, již ty musíš se mnú jíti. Sš. P. 16. Nemůžeš-li mi dáti podpory, nečiň mi závory. Bž
. — Z. = brázda, die Furche. Zlob. —
Z-ry, pl., míst. jm. Arch. III. 473.