Závrat
Závrat, u, m., závrať, i, f. = točení-se hlavy, vrávorání, der Schwindel. Z., od vrt (vrtěti), r v ra, vz R. Ht Chytila mne z. Dch. Z. mi pojala mozek. Us. Tč. Z. mi idě do hlavy. Slez. Šd. Vyskočím od země, ale v tom popadol ma z., že som sa temer nazpät prekotil. Dbš. Sl. pov. II. 38. Chle- bíček je trpký, zamodralý, samý brus, lidi chytá z. z něho. Sk. Sladká z. Čch. Bs. 77. Někteří i v z. upadli. Korn. L. 10. 7. Proti z-ti nejlépe prý je voněti ke kolo- mazi z kola vytočené. Vz Mus. 1853. 478., Sbt. Výkl. 20. Píti až do z-tu hlavy. Vz Opilec. V. Z. mozku. V. Z. mne podjímal. Kom. Lab. Z. dostati. Us. Přišla naň zá- vrať. Sych. Z. míti. Šalvějová voda jest dobrá proti z-tu. Čern. Z. od snědku, z. při chorobách mozečku, z. od přílišného kou- ření tabáku. Vz Čs. lék. III. 58., V. 275., IX. 253. Vz více v S. N. — Z. = neroz- umné jednání, pomatenosť, der Schwindel, die Schwindelei, Verrücktheit. Takoví jako duchem z-tu poražení sami sebou do pro- pastí mecí. V. — Št. — Z. = neduh koň- ský, der Schwindel. Ja.— Z. = neduh ovčí, vrtohlavosť, der Koller. Ja, — Z. = návrat, die Rückkehr. Na Slov. Sldk. 52. — Z., vý- šina 2170 m. na Tatrách z polské strany. Phld. IV. 255.