Zavrátiti
Zavrátiti, vrať, il, cen, ení; zavraceti, el, en, ení, zavracívati, zavracovati = za- kroutiti, ab-, umkehren, um-, verdrehen, schwindelig machen. Št. — co: hlavu, L., dobytek (vrátiti se s ním; na Slov. = ob- háněti jej; vrácati ovce = pásti). Z. jalo- vici, krávu (zpět zahnati), Němc. II. 12., Msk., dobytek, Rgl., ovce, Němc, Sl. spv. II. 53.. volky, koně, Šd., plachty, abbrassen. Čsk. Z-tí ústa tvá (pervertet). Bart. Vidí tam jednoho pastierika, jak práve barance zavracal; Zostaň u mňa, dám ti plácu sta- točnú, iba čo mi budeš drevo nosiť a pri tom krávy, ovce a svine zavracať. Dbš Sl. pov. I. 248., III. 45. Můj pes, kde chcem, tam ovce zavrátí. Sl. pov. Šf. II. 152. Kam ľaklí zavracáte chrbát a bez haňby na špatný dávate sa útek? Hol. 118. (21., 153.). Aj děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Šš. P. 515. Užíval, jak bystrým v pótke zatáčať mal by mečom, jak šíp a obratný zavracať oštep. Hol. 106. — co, se komu. Nebudu už piť, bo by se mi zavrátila hlava. Slez. Šd. Zavrať mi toho volka! Slez. Šd. — se čím kde. Len Sva- topluk bedlí a strážné víčka nezavre; i vše- likým sem tam zavracá sa na mysli badá- ním. Hol. 112. — odkud. On všeliký prí- strach, všeliké zlé zavracal od vás. Hol. 37. Z. vodu ze stoky na louku. Rjšk. Z. do- bytek od škody (aby nešel do škody). Us. Rjšk. — kam. Z. ostře k větru, brassen. Ovce za vršek z. Mt. S. I. 76. A tu už veľkého Slovákov kráľa zočí sa valiť; zrutný v tom ku predu oštep zavrátí. Hol. 155. Vz Z. odkud. — jak: loď po větru. Vz Z. kam. — se po kom. Oči bližních se po nás zavracely. Kom.