Zavražditi
Zavražditi, il, ěn, ění, zavražiti, zavraž- ďovati, morden, ermorden. — koho (akkus.) = zabiti (novější význam): souseda, sestru. Našich z-li jako telce. Phld. III. 2. 141. — čím: nožem, dýkou. Dch., Us., Chmel. — koho (gt.): konsulů zavraždil, šp: m.: kon- suly. Vz Za-. Brt. — se k někomu, s ně- kým = vrahem, nepřítelem se státi, feind- selig, Feind werden. Vz Vražditi. Jg. Lépe jim jest něco země ustúpiti, než sě k nim tak zavražditi. Dal. 18. 18. Hospodář ihned o každú věc s čeledí svú ukrutně sě ne- zavražďuj. Št. N. 57. — se s kým = po- týkati se, kämpfen, streiten mit Waffen. Háj. — nač = zanevříti. Jg. Záp. 28. A keď prjde ke škodě, na slobodu každý zavraží. Hdž. Rkp. — jak. Někoho lstně, úskočně, úkladně, zákeřnicky z. (zabiti). Lpř. Děj. I. 35., Ddk. VI. 207. — proč. Byl tam z-děn z pomsty. Ddk. V. 39.