Zavrhnouti
Zavrhnouti. — co. Mysl k pomstě za- vrhouce. Bart. 119. — co kam. Zavrzte v jezero kosti. Jiří v. 229. — se čím. On zavrh (zastřev) se rukú padl na zemi ra- něný. Výb. II. 536. — koho proč. Neb pro žádnú věc nemóž jeden manžel druhého v křesťanství zavrci, než jediné pro cizo- ložstvo. Št. Kn. š. 91. — se kde. Molé sa zavrhli v kožuše; Stoklas sa v zemi sama od sebe zavrhne (tak o každém pleveli). Brt. D. 297.