Zavržený
Zavržený; -žen, a, o; zavrhnutý; hnut, a, o = zahozený, weg-, hinter-, hin-, aus- geworfen. Z. papír (který se k ničemu více nehodí), dráb, voják. V. Přísaha nemá býti žádána jako dobrá, avšak nemá býti za- vržena jako zlá, když jest potřebná. Hus. I. 98. — Z. = potupený, nízký, opovržený, verschmäht, verworfen, verstossen. Z. člověk, V., věc. Reš. Člověk zavrženého srdce = bázlivý. V. — Jg. Kto sú byli zavrženější než synové israelští?; Kterakž tedy jim nemá více věřeno býti než kněžím chudým, zavrženým? Hus I. 441., 472. Jako milán z-ný. Kká. Td. 81. — odkud. Nižádný ne- bude od nebeského královstvie zavržen, ktož bude ... Hus III. 122. — kde. Z toho do- mnievám se, že v světě velicí pyšní z své nepokorné modlitby jsú před milým Bohem zavrženější. Hus I. 317. Ač jest byl (David) z mládí pastýřem a v svých otcích v Egyptě z-ný sluha; I zdaliť neměli sú lidé věřiti 12 apoštolóm chudým, sprostným a v světě z-ným viece než všem biskupóm?; A zase Lazar byl jest z-ný před lidmi a vzácný před Bohem. Hus 1. 441., 472., II. 238.