Zavření
Zavření, n., die Ver-, Zuschliessung. Z. pokoje, brány, D., cesty, ulice. Dch. Přenes. Ty mají kverkům od z. počtu kvartalního zaplaceny býti, Rechnungsabschluss. Nar. o hor. a kov. Vidím, že čekáte z. řeči. Jel. Enc. m. 80. O z. všech věcí. Vz Vš. IX. 14. Z. míru. Dch., Čsk., Lpř. — Z. = čím se za- vírá, das Gesperre. Brána má svá z., vrata, závory a mříže. Kom. Z. vozu. D. — Z. = schování pod zámkem, die Einsperrung, Ein- schliessung. Z. vězňů do žaláře. Us. Z. v mornu. Dch. Ten přišel ještě ten samý den k z. (byl zavřen). Us. Vk. Práce pod z-ním, die Klausurarbeit. V. — Z. = místo, kde co zavřeno, die Klausur, das Behältniss, der Verschluss. Z. = komora. V. Město s kostelem i se vším, co v z. bylo. V. — Z. krátké = summa, krátký obsah, kurzer Inhalt, Z. konečné (toho) jest milovanie božie a blížnieho. Hus 1. 63. V. Túto prosbú, jenž jest poslednie z. jiných proseb, při- bierá slovce ale. Hus I. 355. — Z. = sne- sení, der Beschluss, Schluss. V. Z. sněmu, D., sněmovní. Zříz. mar. mor. Kteréžto na- rovnání naše do sněmovního z. slovo od slova položeno jest. Nar. o hor. a kov. Z toho sněmu tak dlúhého učiněno jest nic a beze všeho z. se jest rozšel. Pal. Děj. V. 2. 322. Z. jest jisté a pravdivé. Štr.