Zavřený
Zavřený; -en, a, o, vz Zavříti. Má za- vřené oči, snad spí. Us. Z. roura (kašna), V., list (zapečetěný), místo (ohrazené, obora), V., město. Zříz. Ferd. Z. = tajný. V. Z. smlouva. Skl. I. 300., II. 67. Z-ná stopa (jsou-li spáry tak sevřeny, že mezi nimi žádná země nestrmí, geschlossene Fährte). Šp. Z. chodba (corridor), Dch., tekutina, die Sperrflüssigkeit, Šp., moře. Lpř. Klupe po druhé a po třetí a on praví, že není z-né. Slez. Šd. Z. čára. Šln. I. 6. Ruka Boží z-na jest. Vrch. V kořenech z-ných mění se ai v ě, au a ay v av, ou a oy v ov pře- smyknutím ve va, vo. Bž. 31. Vz Kořen. Z. píšťala, Mj., hradby; pec se zavřenými prsy, s okem zavřeným. NA. III. 143., IV. 164., 166. Žena jeho pemze na stuol polo- žila v domě z-ném. NB. Tč. 112. Zámek, tvrz s městečkem z-ným; Posielám zavřené přípisy. Arch. I. 314., IV. 392. Jakoby oči z-né měli. BR. II. 90. a. Ne zavřeným, než světlým a otevřeným súdem se súdie. Vš. Jir. 6. Zavřená ústa a otevřené oko ještě nikdy nikomu neuškodilo. Exc. Z. v rostl. 1. uvnitř aneb v dutině jiného dílu obsa- žený n. p. kel v pytlíčku kelním u leknínu a j., 2. nečnějící n. p. tyčinky a čnělky jablečníků, inclusus, eingeschlossen. Rst. 522. — kde. Slepice v posadě z. Kom. Psaní v druhém z. Žer. Boty z-né v blátě = zablácené. U Král. Hrad. Kšť. Ale tie slova sú hlboko zavřené v mojom vernom srdci; Aj šaty nové v truhle z-né. Sl. ps. 67., 106. Měla jsem holoubka v kletce za- vřeného. Ps. slez. Šd. I učinili jsme svo- lení, které vám v tomto listu z-né posie- lame. Arch. III. 257. Jak milosť v evange- lium z-ná hlásala. BR. II. 633. a. — jak. Dvéře na petlici z-né. Us. — s kým. Lpř. — kdy. Cesta svobody, před tím z-ná, národom otvorila sa. Syt. Tab. 291. — čím. Země vodami z. (ostrov). V. — Ostatně vz Za- vříti.