Zazřeti
Zazřeti, zřím, zři, zřel, en, ení, zazírati = zahlédnouti, erblicken, gewahr werden, ansichtig werden. — abs. Ale zas neza- strelili nič, len nazad idúci zazreli, ako sa dvoja medvedi medzi sebou trhajú. Dbš. Sl. pov. 1. 2. Nezvadí sa, nezazerá (ška- rediti se). Zátur. Háj. I. 39. — koho. Z húšte sa strmá vypínala skala, na ňu hor vyliezť Svätoboga hnalo, bo sa mu svôjho drahého, jak cvála, ešte raz zazreť v dialke zažiadalo. Č. Čt. II. 95. A ty nezazri tvár moju. Čjk. 68. Kričala, sotva že ho zazrela. Er. Sl. čít. 59. Ako kočiš medveďa zazrel, hned tri hlavnice z popod neho vypadly. Dbš. Sl. pov. I. 7. (VI. 84., VIII. 28.). A když jeho brzo zazřiechu, an tak črn a odrán. Pass. XIV. Zazře ji. Bj. Kterého když král zazřel. V. Zazřev jeho. Troj., Pass. 14. stol. Jak ho zazřeli. Br. — čeho. Kdož dobře učistí to zrcadlo a zří y né pilně, zazří kakéhos divného světla. Št. (254.). Zazřev jich, ani k němu jdú. Pass. Jako tých ľudí zazrel, stŕpol od strachu a všakovak si myslil. Č. Čt. 478. — koho čím. A když jej ciesař zazře okem. Kat. 2646. — kam (čím, jak). Z-la okem na hocha. Us. Zpozorujíc, jak krivo celé shromáždenie naňho zazerá. Lipa I. 44. Robil, čo chcel v krajine, vy ste všetci zazerali na to, bo sa vám to nepá- čilo. Klčk. V. 68. Zazřel do kuchyně (po- díval se) a utekl. Us. Šd. I kam len zazriet dookola a začuť: Zavšadial krásy zjav. Phld. IV. 23. — kde (kdy, s kým). Moja mať nespala, oblokom (oknem) hladela (hleděla) a mňa so šuhajkom pod lipou zazrela. Sl. ps. Kráľovi prisnilo sa, že naozaj bude syn, ale aby mu za krstného otca toho zavolal, koho ráno najprv na ceste zazre. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. — jak. Naši ľudia dákosi zle zazerajú. Klčk. V. 67. Zazerá ako vlk (hledí, jakoby chtěl někoho snísť). Us. Zátur.