Zažiti
Zažiti, žiji a živu, il, it, ití; zažívati = jídlo v žaludku stráviti, verdauern; požiti, geniessen; zakusiti, fühlen, geniessen, büssen; snésti, ertragen. — abs. Žaludek, který dobře nezažívá. V. Prustvorec zažívá. Byl. — co. Všecko to sám zažil, hat durchge- macht; Ta člověku nepřeje, aby něco zažil Iďte, zvestujte po krajine všade teraz, čo ste tu videli a zažili. Zbr. Hry 116. Prázd- niny z. Kos. v Km. 1884. 577. Z-li mnoho bezpráví. Ddk. IV. 63. Žaludek pokrm za- žívá. Krab. Zastuzeného žaludka, nemůže nic zažiti (smlčeti). Vz Klevetář. Us. — čeho. Z. jedu, Dch., rozumu (= jinak se rozhodnouti). Kéž by z-li rozumu! U Olom. Sd. Lehko nabitého pokladu třetí koleno nazažije. Us. Kšť. Zaži, šuhajko, zaži (zažij) ty světa, kým ti nezajdú mladistvé leta. Čjk. 27. Ach, tu tvoje mladé leta, nie, nie, ne- zažijú sveta. Phld. III. 470. Vác máš smut- ných ve slovenskom národe príhod než ve- selých; vác bíd nežli dobrého zažil. Hol- 372. Břich proto jest učiněn, aby ty po- krmy v se přijma jich zažíval. BR. II. 546. a. Hlad všeho zažije. Vrat. Z. rozkoší. Ros. Zažije (zaživeš) toho, co pes mýdla (sádla). Vz Jmění. Prov. Jg., Lb. — co, čeho čím jak (dobře, dobrým, zle, perně, zlým) = zakusiti. Zažiji toho vším dobrým, Záv., vším zlým, Lom., Dh. 69., Kom. L. 19., málem, V., perně, Us., těžce, nedobře, Ros., zle. Kom., Br., D., Šf. Smrtí něco z. Chmel. Pokutou z. Th. Věci z láku a uzené těžce se zažívají. Kom. Vzala jedno jablko a s laskominou je zažila. Němc. I. 203. Abyste ešte na mnohé roky mohli všetci spolu pri dobrom zdraví tieto slavnosti zažívati. Mt. S. 1. 167. Že toho vyniknutí Petrova zlem zaživou. Sš. Sk. 146. Nedej mu urážky té zlým z. Mus. 1880. 131. Těžce se prý za- žívají ryby. Jir. Ves. čt. 378. Ani divoká vepřovina jim dobra není, proto že jí těžce žaludek zažívá. Ib. 379. Aby zažíval si s ní (s nevěstou, s manželkou) v milej láske a upřímnosti. Dbš. Sl. pov. VI. 47. Nech jim vyzerá svet od dneska ako raj; nech zažijú štastia radosti v hojnosti. Zátur. Vinš. I. 29, Hospodin laskavý nech vám dá spoči- nok váš zažiť vo zdraví. Ib. I. 41. Zlým toho zažil; Netoliko kr. Přemysl ale i všecko království zlým toho z. musili. V. — kde Všeckého jsem tam mezi nimi zažil, jenom nic dobrého. Us. Šd. Už sem na tom světě mnoho zlého zažil. Us. Tč. Soběslav tolik neštěstí zažil v cizině, že . .. Ddk. III. 246. Ošlejchová voda zažívá škodlivé vlhkosti v žaludku. Čern. Tak Svatopluk sťažoval si i na svú bídu naríkal, jak keď v násilnej zavretý pod mrežkami kletke truchlívá slá- vik a nevoľnú vazbu (v kleci) zažívá. Hol. 6. — co, čeho s kým. Divné jsem s ním psoty zažil. Jir. Ves. čt. 48. Rozpomínka na okamžení, které sme s pokrevnými srd- cemi zažili. . . TČ. exc. — kdy. Co člověk zažije v takové nepohodě. Us. Šd. Po ma- lých dnech zle toho zažívali. Bart.