Zbavený
Zbavený; -ven, a, o, vz Zbaviti. — čeho: vlasti, zraku, očí, smyslu, ochrany, života, V., nemoci, Jel., všeho soužení. D. Z. příjmů, oleje, entölt (vz Zbavení), Dch., rybích kostí, ausgegrätet. Šp. Chodí jako rozumu z-ný. Us. Šd. Z. svého statku. Ddk. II 302. Ra- stislav nemalý u Slovákov někdy panovník, včul zraku a vlastnej z-ný i vlády i krajiny. Hol. 10. Budete z-ni ohně pověčného. Sš. P. 18. Všech úřadů z. Dač. I. 160. Všie na- děje z. BO. Jest-li kto, že by kterého duo- stojenstvie penězmi dobyl, aby ho byl zbaven. Hus III. 285. Všeho jsem zbavena, což jsem tu měla. Půh. I. 158. Z. milosti boží, Chč. 632., hřiechóv. Št. Kn. š. 17. Země všeho dobrého z-ná. Alx. V. v. 167. Jímž (slovem) věčné radosti zbaveni budú. Št. Kn. š. 22. — čeho proč (kdy). Skrze to vypadnutí miesto zdejší obležení zbaveno jest. Žer. 17. V měsíci květnu k rozkazu knížete Oty z-ni jsou zraku svého. Ddk. II. 433. — kde čeho Z-ni jsou zboží svého v Čechách. Ddk. II. 362. — Vz Zbaviti.