2. Zběh
2. Zběh, a, m. = uprchlík, uprchlec, od- běhlec, poběhlec, úskok, der Deserteur, Aus- reisser, Flüchtling. J. tr., Čsk., S. N. Z., lépe než: utečenec. Šb. V MV. nepravá glossa. Pa. Z. = vojín, jenž o své vůli svůj vojen- ský zástup opustí s tím úmyslem, aby unikl službám vojenským. Vz více v S. N. Zběh. V., Dal. 34. Stal se zběhem. Zběha stíhati, BO., chytiti, trestati. Pevný hrad obléhali uherští zběhové Mikuláš a Štěpán. Ddk. VI. 60. A ten se zběhem činieše. Dal. Z. od zákona. Sš. Sk. 255. — Z. = loupežník, der Räuber. Ms. pr. cís., Pulk., Výb. I. 404., 449., GR., BO., St. skl., Č. — Z., zastr. vy- hnanec, vyhoštěnec, profugus, exul, der Ver- bannte. Jir., Veliš. Z. (exul) a poběhlý (pro- fugus). BO. — Z. = vězeň, zajatý, der Ge- fangene, Eingekerkerte. Kat. 2430.