Zběhlý
Zběhlý = který odkud sběhl, flüchtig, entlaufen, entwichen, ausgerissen. Z. voják, V., čeleď, Háj., poddaní. Ros. Zběhlé lidi aneb čeleď kdo by přechovával. Vz Zř. zem. Jir. I. 27. Z. rekrut. Kká. Td. 51. Pře o lidi zběhlé a p čeleď; Súdí pře o lidi a o čeleď zběhlú; Škody a dluhy do desieti hřiven o lidi zběhlé súdí úředníci menší. Vš. Jir. 29., 110. Ve všech rozepřech soudních o čeleď a lidi zběhlé. Pal. Děj. V. 1. 264. — odkud. Což se čeledi dotýče neb lidí zběhlých s dědin. Pal. Děj. V. 1. 264. Petr zběhlý z vlasti. V. Zběhlý z panství, ze živnosti. Zlob. Z. od víry. V. — Z. čas = přeběhlý, verlaufen. Za tři dni pořád zběhlé. Zlob. Ve třech dnech pořád zběhlých. Brikc. Potom některého času z-ho když sú témuž Tučkovi předložili, že . . .; Kterak on jim před ně- kterým časem zběhlým, doniež ještě peníze horší šly, zde prodal purkrecht; Potom po některém času zběhlém opět list ohledávali. NB. Tč. 28., 29., 69. Držel ten úřad okolo deseti let pořad zběhlých. Dač. II. 25. Dvú nedělí od dánie tohoto listu zběhlých. Arch. I. 204. Bude moci ten plat vyplatiti v jed- nom roce od dánie toho zápisu pořád zbě- hlém. Vš. Jir. 211. Od prvního napomenuti pořád zběhlém ; A mlýn ten držeti máme po dáni listu tohoto úplně až do 16 let pořád zběhlých; Obyvatelé jeho jměli jar- mark roční s osmi dni pořád zběhlými a s frejunkem obyčejným. Listy uher. hrad. 1477., 1482., 1533. Do dvou neděli pořád zběhlých. D. Má se dle závazku ve dvou nedělích pořád zběhlých postaviti. Er. V šesti dnech pořád zběhlých aby z českého krá- lovství se vybral. Bart. 306. 33. Cf. Ve 14 dnech pořád z-ých ze zemí vyšel. Ib.319. 6. A to až do vyjiti desíti let od datum listu tohoto pořád zběhlých. Zř. F. I. A. II. Je- stliže by ten takový povaleč jsa sobě po roce zběhlém svoboden od toho pána, kdo jest jej vzal a v službě u pokutě držel, činil jaké pohrůžky. Zř. F. I. U. VII. — Z., gewandt. Z. ruka. Dch. — Z. = který mnoho zběhal, zjezdilý, weltkundig. — v čem čeho = zkušený, umělý, honěný, erfahren kundig, bewandert. V svobodném umění v právích, rechtsgelehrt, V., v knihách, v 313* čtení, v řemesle, v jazycích, v řečech, v lé- kařství, ve věcech válečných, Ros., v díle. D. Ve věcech horních z., der Montanist. J. tr. Přidržuj se ludí zběhlejších v mú- drosti. Mor. Tč. K čemu se obyčejný člo- věk hodí, v tom jsem dobře zběhlý. Us. Té. Dobrá vec jest od mladosti v právoch zbehlým býť. Na Slov. Tč. Z. v rozmluvě, ve slovech. Lpř. Z. v zákoně. Sš. L. 106. Z. v literním umění, ve sv. písmě, v záležito- stech světských, v právě světském i kano- nickém. Ddk. II. 221., IV. 246., V. 15., VII. 124. Z. v právích a obyčejích soudních, Mus. 1880. 234., ve věcech obecných, Jel. Enc. m. 26., v zákoně, BR. II. 533. a., v ná- rodním jazyku, Kmp. Č. 129., ve věcech válečných. V. Lidé znamenití, moudří, v mno hých věcech zběhlí. BR. II. 9. a. Zběhlý práva. V. — kudy: světem. Sych. — Z.= sběhlý, zusammengelaufen. — kam. Lid v hromadu z. Reš. — Z. = stalý, geschehen, zugetragen. Věci zběhlé vypravovati. Kom. Věci dříve zběhlé. Nz. Z. nehody. Lpř. Příhody se zběhlé, lépe: příhody zběhlé. Cf. Stalý. Km. O věcech zběhlých letopi- suov a pamětí po sobě pozůstaviti. Dač. I. 3. — kde. Příběhy v zemi české zběhlé. V. — kdy. Ani o čase ani o činech při tom zběhlých nic bližšího. Ddk. III. 133 Příběh před zajetím zběhlý. Sš. J. 272. Zajetí za kralování tří králů zběhlé. BR II. 6. b. — Z. kráva = březí, trächtig. Zlob. Zběhnouti, ul, a hl, utí; zběhati, zbě- hávati = utéci, uběhnouti, odstoupiti, weg-, entlaufen, entrinnen, entfliegen; odchýliti se, ab-, herauslaufen, ab-, wegrennen; pře- běhati, proběhati, durchlaufen, durchrennen, durchwandern, durchfliegen; sběhnouti, her- ablaufen; se = sběhnouti se, zusammenlau- fen ; sjednotiti se, sieh vereinigen; potkati se, zusammentreffen, sich begegnen; státi se, sich ereignen, sich zutragen, geschehen; sjíti se, einkommen, einlaufen; sraziti se, sich zusammenziehen, eingehen; projíti, ver laufen. Jg. Slov. Vz Sběhnouti. — abs. Vy- trval tam rok, pak zběhl. Us. — odkud (kam): s cesty (odchýliti se). Rvač. Z. z ležení, V., z víry, Hil., z řemesla (s ře mesla), Us., z (s) učení. Šp. Než o čeleď, kteráž by z gruntů zemských svobodných zběhla, to stůj při prvním zřízení zemském. Václ. XVI. Zběhl ze studií. Brt. O lidi dě- dičné, křeříby pánóm svým s dědin zběhli Arch. IV. 477. — (odkud) kam: z jed- noho ležení do druhého. V. Z. od svých k nepřátelům. V. Zběhl ven. Osv. V. 636. Zběhni tam k sousedům. Us. Šd. K němu jako k pravému cíli sláva všech věcí má se sbíhati. BR. II. 517. a. — co, koho Zběhal celou zahradu, celé město. D. — Jel., Lom. Z nevěstu (opustiti). Na Slov., Plk. Zbehla ma tá suka. Mt. S. I. 112. Otca neboráka zbehnúť!; Moja žena a dievka aj tie ma zbehly; To som len týmto mršinám chcel dať priúčok, aby vedely, čo je to muže a otca si zbehnúť. Dbš. Sl. pov. I. 37., 563., 565. Bchún mnoho zbehá sveta a nikde nenajde brata. Phld. I. 2. 7. — co čím: šiky okem zkušeným. Ráj. — za kým kam: za tím zajícem zběhli na grunt. Boč. — se. Sběhla se tu voda. Reš. Ta věc se takto zběhla. V., Mus. 1880. 495. (Z r. 1528.). Zběhlo se lidu několik tisíc. Dač. I. 142. Válka se zběhla. Cyr. Kůže se zběhla (svrckla). D. — se kam. Zběhli se k nám. Ben. K tomu cíli všecko konání zbíhati se má. Kom. Z se na náměstí, Us., na náves. Do dvorů královských nešlechet- nosti se sbíhají. Dvě kron. — se odkud. Z celého města lidé se sbíhali. Berg. — Br. Bál se, aby se z toho nic zlého ne- zběhlo. Cyr. — se kdy. Poznáno bylo, jaká nerozšafnosť a nerovnosť při trestáních se zbíhá. Kn. To po jeho smrti se zběhlo (stalo). Us. Až potom v roce následujícím ty nevole se zběhly. Skl. II. 26. O minu- lých taženích neřády se zběhly. Žer. L. I. 45. Při hřích simonie při ní (volbě) se zběhší: V těchto věcech od r. 1077. až do konce r. 1082. se zběhlých; Zprávu o těch věcech, které se již před tím byly zběhly, podaly do Říma; Podlé pražského letopisce zběhlo prý se to všecko r. 1164. Ddk. II. 228., 287., III. 99., 256. Bavlněné šaty po dešti se zběhnou (scvrknou). Us. na Ostrav. Tč. Tou menší pečetí běžné a obecné věci, které se téměř každého dne zbíhají, peče- tili. List z r. 1581. Tč. Co se kterého dne zběhlo. V. Co se při tom sběhlo? BR. II. 14. — se komu. Šaty se mu zběhly (=scvrkly). Us. Tč. — (se) jak: v rotu, Troj., v hromadu. Rychlým krokem něco z. Solf. Kumani obdržíce žold zběhli beze všeho boje. Ddk. VI. 196. Havéři se zběhli v mnohém počtu. Dač. I. 145. Hrdinsky se zběhly. Troj. — se kde, Zbíhati se na návsi. Co sé mezi lidma zbíhá. Žer. 319. Domlouváno jest jemu o tu věc, která se jest na faře sběhla. Jdn. 177. A má k tomu též býti obeslán neb zavázán od toho práva, při kterémžby se taková věc zběhla. Zř F. I. U. XXVIII. Voda se v hlavě zbíhá. Us. To v Jeruzalemě se zběhlo. Flav. Zbíhají se neřády ve všech stavích. Kom. Příklad se mezi Řeky zběhl; zběhly se mezi nimi nesnáze, V., rozepře, Kom., škody. Tyto věci na Moravě se zběhší zvrátily na dobro všechen válečný rozpočet císařův. Ddk. II. 86. Co se zběhlo mezi ním a králem, není nám známo. Ib. VII. 88. Zběhlo se rozdvo- jení mezi nimi Bart. III. 4. Zběhlo se mezi nimi soud. Svěd. Armáda cís. sem přišla, co se jest zběhlo v tomto kraji. Kron. hr. 1650. — se s kým. Neb včul s kým se taká, jako se mnou, náhoda zběhla? Hol. 10. — se čím (potkati se): kopími, Troj., očima. Gníd. — se proč. To se sběhlo příčinou tou. Skl. I. 293.