Zboj
Zboj, e, m. = loupeš, lup, der Raub, Strassenraub. Na Slov. Na zboj jíti. Us. Do zboja sa, chlapci, majmě, ovce bačóm za- nechajme. Sl. ps. My nevyšli sme na z. a výboje, no, život a smrť za božie a svoje! Sldk. 145. Jestlibych nekdy pro tu lúpež a z. ulapen byl; Pošli s nimi na z. po celej Europe. Let. Mt. S. VIII. 1. 79., X. 1. 39. Celú zberbu, čo sa práve bola zo zboja vrátila, poškrtili. Dbš. Sl. pov. I. 480. Pustia sa aj po zboji, idú na z. (chodia poza bučky); Ovce moje, ja vás pásť nebudem, radšej na zboj pôjdem. Dbš. Obyč. 82., 122. O ničem jiném než o zbojnících a zbojích jsme ne- slyšeli. Koll. Cestop. první. 1. hl. 1. — Z , vz Zbůj.