Zboží
Zboží. Cf. Pr. tr. 348., Mkl. Etym. 16. a. Z. = jmění. Hr. rk. 199. Vládnouti třeba na malém z. Jrsk. Zastavené z. Kar. 29. Propuštění počali obydlí míti na z. (stat- cích) rychnovském. 1461 Mus. 1864. 458. O přeslavné tělo božie, věrných duší jisté z. Výb. II. 25. Jenž přebýváš v rájském sboží. Sv. ruk. 120. Tisknúce je od jich zbožička. Ksch. 35. Pro zbožíčko radoval se cizie smrti. Št. Kn š. 168. Ktož zboží žádá cizieho, strach, aby nezbyl vlast- nieho; Nevěř z. velikému; Vrtko jest z. všaké. Ezp. 399., 2165., 2169. Sbožie na potřebnú věc naložiti; Sbožie milovati. Št. Kn. š. 18., 37. Cudzé z. něrozmnoží. Slez. Šd. — Z. = štěstí. Sta sě jemu ne po z. Alx.V. 2117. Jakž sě stalo po j'ho zbožiu. Pil. Výb. I. 178. Cf. Tenž pak pohan potka krále, v němž se j'mu sta něc' po ščestí. Alx. B. 2. 38. Stalo se mi po neščestie. Tkadl. 2. 7.