Zbrániti. — kohoZbrániti. — koho. Prosíme, nás zbraň, nos tuere. 1418. List. fil. 1895. 212. —
se, koho čeho. Zbraňoval jsem se toho. 1540. Mus. 1894. 398. — Hřiechov jich zbraňoval. Chč. S. 118. (92.). —
s inft. Aby jim jich (pastvisek) užívati zbraňovati měl. 1568. L. posíl. I. 30. Zbraňovali se stěhovati z domu toho. Arch. XIII. 93. Obilí do měst na trhy voziti zbraňují. Tk. X. 137.