Zbroj
Zbroj, e, f. (u Rosy také: m.; na Slov. posud), zastr.: zbroje, e, f. Vz Zbraň. — Z. = okrytí těla proti oružím nepřátelským (všeliký válečný nástroj k bránění a zamí- tání se i ke škození), die Rüstung, Waffe, Bewaffnung, das Gewehr. Koll. naopak myslí, že zbroj (od brojiti) jest zbraň útočná, zbraň pak že jest válečné náčiní ochranné (ku př. štít, přílbice atd.). Vz Zbraň. Celá z.; přední z. až po pás; roucho a z. s nepřátel svle- čená; v z. oblečený, zbrojí opatřený; do zbroje vpraviti, vehnati (rozhněvati); udatný v zbroji; moc se zbrojí (s braní); zbrojí a braní opatřiti; zbroj i braň od sebe odložiti. V. Do zbroje obléci. Har. Rychle se v z. připravili. Flav. Do zbroje připraviti. Br. Ve zbroji býti. Br. Vytáhli z města ve zbroji. Flav. Dům zbroje (zbrojnice), sklad zbroje. Br. Mužstvo chytilo se zbroje. Č. Čt. I. 228. V imie Boga junač slávska napred, napred do boja, dolu putá raz už rábstva, junač srbská do zbroja; V imie Boga za dom a rod, za slobodu do boja, za slobodu srbský národ, srbská rája do zbroja. Ppk. I. 175., 177. Zastaň pravdy sväté práva, keď vrahov zlostné strely, ba čo viac i svět celý zlosťou špliecha na rod Sláva. Proti zradcom je pravá zbroj: Vo pravde si stoj čo stoj! Ib. II. 14. Z. k obhájení města a hrdel i statků svých aby každý měl. Pam. Val. Meziříčí. 79. Zbroje nikomu proti sobě z ruky nedávej. Na Mor. Tč. V polu léhať, zbrojú sa přikrývať. Sš. P. 590. Pro jistotu vzali jsme čtyry zbroje dlúhé, totiž půlháky; ostatní měli palice a hůlky. 1717. Oj, darmo hľadáš, pozemšťan, nadarmo pod šiatrom cudzím vlastného pokoja! Svôjho uži zbroja, sám si buď staviskom i sám stľpom, nech otrok sveta hyne v rabstve hlúpom. Č. Čt. II. 162. Surmily surmity v zlatom Velehradě a po vlastiach zbroj cendžala všadě; Čím nezlomím jarmo tvoje, zboj tento nesložím. Chlpk. Sp. 29., 149. Boj začnú. Strašný zbroje povstane brinkot a hojná krev teče; Zbroj hľadajú v príbytku, tupé meče na brusoch ostrá. Hol. 14., 18. Stará z., altes Gewaffe, Rüstzeug. Dch. Tehdy fojt s svými súsedy chtěl jest jim zbroji pobrati, aby pokoj jměli; Tu zbroji kúpil za 10 zl.; Přišel ve zbroji. NB. Tč. 72., 221., 279. Z. do ruky, chlapci! Zbr. Hry 3. Pro ne- snáze cesty těžkou z. svou složil. Ddk. III. 9. Z. černá: přední a zadní kus, oboječek a šturmhaub, plechovice, šorc, zarukáví, brnění a při boku meč neb jiná dobrá zbraň (u jízdy). Bck. II. 1. 379. Jest opatřen zbrojí. BR. II. 602. b. Postlání, odění, koně, hončí z., vóz a všecko, co tu bylo. Vzal kuoň s jinú zbrojí. Půh. II. 51., 82. Kdo nemá zbroje, mívej boje. Lb., Šd. exc.