Zbřiditi
Zbřiditi, il, ěn, ění; na Mor. = zbouřiti, znepokojiti, in Allarm bringen, bestürzt ma- chen; zkaziti, verderben, verpfuschen ; zma- zati, besudeln. — co, koho. To zlé návěští celé město zbřidilo (polekalo). Z. dítě = poděsiti, schrecken. Mor. Knrz — koho z čeho: ze sna. Chmela. — se čím: leknu- tím (pokáleti, podělati se). Us. — se komu. Ta věc se mi zbřidila, ist eklig geworden. Us. na Mor. Tč. I jí (Lydii) z-lo se modlář- ství (zhnusilo se). Sš. Sk. 193. — si co: rozkoše. Kal. 208. Vz Zbřititi.